Zátkovo nábřeží

Opustíme-li vnitřní město Hroznovou ulicí, ocitneme se na samém konci Slepého ramene Malše, kde začíná Zátkovo nábřeží. Po pravé straně si o naši pozornost říká vysoký štít Předního mlýna. Pětipatrová budova vznikla ve třetí čtvrtině 19. století, nicméně mlýn stával na tomto místě již ve 13. či 14. století. V roce 2009 byl dům přeměněn na čtyřhvězdičkový hotel.

Dříve, než se po nábřeží vydáme podél Slepého ramene směrem k soutoku Vltavy s Malší, můžeme si vycházku ještě mírně prodloužit opačným směrem.

  Rabenštejnská věž

Mlýnskou ulicí (podél Předního mlýna) dojdeme po chvilce k nejužšímu domu ve městě. Dům býval v minulosti pilířem jedné z městských bran. Stojí v místě, kde se k Mlýnské ulici zprava těsně přibližuje ulice Panská. V místě, kde se obě ulice setkávají, se ocitneme na malém prostranství, jemuž vévodí mohutná Rabenštejnská věž. Vystavěna byla ve 14. století a tvořila součást opevnění západní strany města. Sloužila také jako městská šatlava a i proto nemělo její přízemí původně žádný vchod. Vstupovalo se do něj z prvního patra po žebříku. V 19. století bylo ve věži zřízeno několik menších obecních bytů, dnes zde najdeme výstavu replik historických zbraní.

Zátkovo nábřeží

Zpět se můžeme vrátit opět Mlýnskou ulicí anebo s ní rovnoběžnou ulicí Panskou. Procházka po Zátkově nábřeží lemovaném parkánovou hradbou nám nabídne mj. zajímavé pohledy na zadní část komplexu dominikánského konventu. Po dřevěné lávce nad Slepým ramenem řeky Malše bychom se dostali na Sokolský ostrov, ale jeho návštěvu a prohlídku můžeme prozatím odložit.

  Železná panna

Okolo budovy gymnázia v České ulici pokračujeme po nábřeží dále a brzy spatříme další dva významné pozůstatky bývalého opevnění města. První z nich je polokruhová bašta zvaná Otakarova věž, zkráceně Otakarka, stojící v Biskupské zahradě. Další dochovanou baštou je mohutná gotická hranolová věž nazývaná Železná panna. Její dřívější označení znělo Spilhaybl, postavena byla ve 14. století, současná podoba vznikla při přestavbě roku 1612.

Pojmenování Železná panna vzniklo podle mučicího nástroje stejného názvu, který byl prý ve věži umístěn. Dnes zde najdeme jeho repliku a také faksimilii dopisu jednoho z posledních budějovických katů. Jmenoval se Hermann a k jeho odbornosti patřila sympatická dovednost cokoliv odsouzenci useknout, utrhnout, či ulomit. Ve zmíněném listu kat nabízí tyto své služby „Nejmilostivějším otcům města Jindřichův Hradec“. Psal se rok 1757...

  Hvězdárna a planetárium České Budějovice

V této chvíli se již ocitáme se u Železného mostu. My jej využijeme k tomu, abychom na chvíli přerušili prohlídku centra města a přešli na druhý (levý) břeh Malše. Hned za mostem se dáme doprava. Ocitneme se v malém parčíku, kde si můžeme nejen odpočinout, ale zároveň navštívit i některou z pravidelně pořádaných tematických výstav v českobudějovické hvězdárně a planetáriu. Za pěkného počasí zde obvykle probíhá pozorování Slunce. Pozoruhodné je i místo, na němž hvězdárna stojí - jen pár desítek metrů odtud se setkává nejdelší česká řeka Vltava s Malší.

Vrátíme se zpět k Železnému mostu, ale zůstaneme ještě na levém břehu Malše a podél budovy justičního paláce (sídlo krajského a okresního soudu a vazební věznice) z let 1902-1904 dojdeme ke Zlatému mostu určenému pro pěší. Právě po něm se znovu vrátíme do centra města.

Jihočeské divadlo České Budějovice

Zde na sebe již zdálky poutá pozornost budova Jihočeského divadla. Její stavba byla dokončena roku 1819 na místě, kde v minulosti bývalo skladiště piva sloužící městskému pivovaru a kde od roku 1764 provizorně fungovalo první německé městské divadlo. České profesionální činoherní a operní soubory tu působí od roku 1919.

Současné Jihočeské divadlo tvoří čtyři umělecké soubory - balet, činohra, loutkohra a opera. V průběhu divadelní sezóny (září-květen) uvádí divadlo na třech scénách (historická budova, DK Metropol a Malé divadlo) každoročně na 350 představení. V letních měsících pak soubory využívají ke své produkci svoji další scénu, kterou je známé a diváky vyhledávané Otáčivé hlediště v Českém Krumlově.

O kousek dále proti proudu Malše stojí kulturní dům Slavie z roku 1872. V minulosti se nazýval Německý dům, později Dům armády („Armáďák“). Dnes je jedním z center českobudějovické kultury a spolkové činnosti.