Okolí historického centra

Abychom si však historický střed Budějovic prohlédli „ze všech stran“, můžeme se ještě vydat na procházku městským parkem. Ten byl zbudován podél Mlýnské stoky, obtékající centrum města ze severu a z východu. Tento zřejmě umělý vodní kanál napájel hradní příkop, jenž doplňoval obranou funkci Vltavy a Malše, které chránily město na jižní a západní straně. Park z vnějšku lemuje frekventovaná ulice Na Sadech, samotný park však nabízí možnost klidné vycházky.

Z náměstí se do parku dostaneme např. ulicí Krajinskou, U Černé věže, Kněžskou či Kanovnickou. Právě Kanovnická ulice nás přivede do míst, kde park začíná (či chcete-li končí).

Městský park v Českých Budějovicích

Pokud bychom přešli rušnou ulici Na Sadech, ocitli bychom se na Lannově třídě. Její prohlídku si ale necháme na později a zamíříme doleva do zeleně parku. V tomto místě se ještě na chvíli zastavíme u pomníku českobudějovického podnikatele a průmyslníka Vojtěcha Lanny (1805-1866). Pomník pochází z roku 1897, za povšimnutí stojí také symbolické výjevy na reliéfech na jeho podstavci.

Městský park, kterým se nyní budeme ubírat, vznikal již od počátku 19. století v místech, kde se dříve nacházelo městské opevnění a vodní příkop. V letech 1874 až 1879 byl upraven do dnešní podoby. Roste zde 58 druhů dřevin. Po chvíli dospějeme k místu, kde se půdorys parku rozšiřuje a kde můžeme posedět a odpočinout si na některé z laviček okolo kamenné kašny s fontánou.

O malý kousek dále uvidíme na druhé straně ulice Na Sadech patrovou Eggertovu vilu z roku 1859. Ve své době byla jednou z prvních staveb tohoto typu v Budějovicích, dnes v ní sídlí Jihočeská vědecká knihovna. Není však zdaleka jedinou zajímavou vilou ve městě.

Hardtmuthova vila

Určitě nejznámější českobudějovickou vilou je Hardtmuthova vila nedaleko zimního stadionu. Pro jednoho z majitelů továrny na tužky Franze Hardmutha a jeho manželku Annu ji v letech 1911 až 1912 vystavěl architekt Johann Stepan. Nádherná honosná stavba s bohatou vnitřní výzdobou téměř připomíná šlechtické sídlo. V ulici U Zimního stadionu najdeme Lamezanovu vilu z přelomu 19. a 20. století, inspirovanou anglickou architekturou. Tvůrce vily však není znám. Krásným příkladem funkcionalistické architektury (byť ovlivněné purismem) je vila průmyslníka Miroslava Zátky z roku 1932, stojící v Husově ulici. Z roku 1935 pochází významná avantgardní modernistická vila v Dukelské ulici č. 80, pozoruhodný je vystupující půlválec jejího schodiště. Dům, který patřil JUDr. Františku Švecovi, je odborníky považován za nejmodernější budějovickou předválečnou stavbu.

Přicházíme na otevřené prostranství Mariánského náměstí, jež je vlastně křižovatkou ulice Na Sadech, Husovy třídy a Pražské třídy. Náměstí nese jméno podle sousoší Panny Marie Budějovické, vybudovaného na tomto místě roku 1716.

Mariánská kasárna

Nároží Husovy a Pražské třídy je tvořeno blokem dvoupatrových klasicistních domů Mariánských kasáren, dokončených v roce 1849. Byl v nich umístěn 91. pěší pluk, několik měsíců zde v roce 1915 strávil coby jednoroční dobrovolník spisovatel Jaroslav Hašek (1883-1923). Odehrává se tu i několik epizod jeho románu o dobrém vojáku Švejkovi.

Jaroslav Hašek nebyl jediným slavným literátem, který měl „tu čest“ pobývat v Mariánských kasárnách. Před I. světovou válkou zde sloužil (a snad byl i vězněn) básník Fráňa Šrámek.