Jihovýchodní část centra

Ulicí Dr. Stejskala zamíříme k náměstí, ale záhy se dáme doprava Širokou ulicí. Ještě předtím si ale vlevo povšimneme funkcionalistické nárožní budovy obchodního domu Brouk a Babka. Je dílem budějovického architekta Karla Chocholy. V době svého otevření v roce 1935 byl největším obchodním domem v jižních Čechách.

  Senovážné náměstí

Širokou ulicí dojdeme k Biskupskému gymnáziu, sídlícímu v několika budovách bývalého sirotčince. Ke komplexu budov přiléhá ještě neogotický kostel sv. Rodiny, dokončený r. 1888. Biskupské gymnázium tvoří jednu ze stran rozlehlého Senovážného náměstí. Jeho dominantou je honosné novorenesanční Jihočeské muzeum, vystavěné v letech 1898 až 1901. Máte-li chuť a čas, můžete navštívit některou z tematických výstav nebo shlédnout pozoruhodnou stálou expozici věnovanou dějinám města a jihočeské přírodě.

Naší pozornosti určitě neujde Dům kultury Metropol, největší kulturní komplex v Jihočeském kraji, vybudovaný v letech 1967 až 1971. Od Senovážného náměstí jej však odděluje frekventovaná dopravní tepna Na Sadech.

Podél biskupského gymnázia dojdeme k hlavní poště. Před ní si prohlédneme zajímavý prvek drobné českobudějovické architektury - meteorologický sloup. Vystavěn byl na náklady místního Okrašlovacího spolku v roce 1925.

  Koncertní síň Otakara Jeremiáše

Nyní ulicí Karla IV. zamíříme zpět k náměstí, ale nedojdeme až k němu a v Kněžské ulici se dáme doprava. V tomto místě uvidíme po levé straně bývalý pivovar, naproti němu vpravo pak dům U Smetanů z roku 1914. Kněžskou ulicí postupujeme dál a záhy míjíme kostel sv. Anny. Vznikl počátkem 17. století jako součást kapucínského kláštera, zrušeného v roce 1784 Josefem II. Kostel je pro svou výbornou akustiku využíván od roku 1988 jako koncertní síň pro více než 200 posluchačů. Síň je pojmenována po hudebním skladateli Otakaru Jeremiášovi (1892-1962).

Kaple Smrtelných úzkostí Páně

Kněžská ulice nás po chvíli přivede ke křižovatce s ulicí Kanovnickou. Přitom se ocitneme na místě, které by nám mělo být povědomé - ano, jsme zpět u barokního kostela sv. Mikuláše. Tentokrát si však ještě prohlédneme kapli Smrtelných úzkostí Páně, stojící u kostela, resp. kousek za jeho presbytářem (kněžištěm). Postavena byla v letech 1727 až 1731, ale roku 1785 byla zrušena. Znovu ji nechal obnovit biskup Jan Valerián Jirsík (1798-1883), jehož bronzová socha od J. V. Myslbeka (mimochodem jediná Myslbekova realizace v jižních Čechách) stojí u paty Černé věže. Pod kaplí se nachází zazděná kostnice.

V Kanovnické ulici si povšimneme také proskleného průčelí obchodní domu U Sadovských - jde o další hezkou ukázku funkcionalismu. Od katedrálního chrámu sv. Mikuláše se vrátíme na náměstí Přemysla Otakara II., čímž se naše poznávací procházka po nejvýznamnějších památkách centra Českých Budějovic uzavírá.