Mimo historické centrum

Máme za sebou prohlídku vnitřního města, tedy části Budějovic kdysi ukryté za nedobytným prstencem hradeb. I další čtvrti však ukrývají mnoho zajímavých objektů, které bychom si neměli nechat při návštěvě jihočeské metropole uniknout.

Dlouhý most

Pokračujeme-li dále Husovou třídou, dostaneme se k Dlouhému mostu přes Vltavu. O mostu tohoto jména se píše již roku 1369, ale jeho dnešní moderní podoba vznikla v roce 1998. Je dlouhý 94 metrů, esteticky působivé jsou odlehčovací oválné otvory v tenkých ocelových stěnách, na nichž je most zavěšen.

České Budějovice - Osobní říční doprava, obnovená v Českých Budějovicích na Vltavě v roce 2011, má slavnou historii, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.  Lannova loděnice

Za mostem vpravo, na levém břehu řeky, si povšimneme bývalé Lannovy loděnice z poloviny 16. století. Dnes toto místo v souvislosti se splavňováním Vltavy opět ožívá lodní dopravou. Lodě vyplouvají v sezoně denně z českobudějovického Lannova přístavu pod Dlouhým mostem. Během plavby se vám naskytne zcela nevšední pohled na České Budějovice, proplavíte se komorou v Českém Vrbném a prohlédnete si zámek Hluboká z nezvyklé perspektivy od hladiny Vltavy.

Osobní říční doprava, obnovená v Českých Budějovicích na Vltavě v roce 2011, má slavnou historii. Je spojena s loďmistry z rodu Lannů. Současníka asi překvapí značný objem tehdejší dopravy. V polovině 19. století bylo za jediný rok vypraveno do Prahy, v některých případech i do Děčína či Německa, až 760 lodí. Zajímavý byl i náklad: tvořila jej především sůl, dále obilí, následoval grafit, sádra, prkna a kupecké zboží.

Jiráskův jez

Při pohledu z Dlouhého mostu proti proudu řeky uvidíme mohutný Jiráskův jez, vystavěný v roce 1932. Vzdouvá hladinu Vltavy o téměř 5 metrů a jeho součástí je vodní elektrárna. Jiráskův jez není, jak se mnozí nesprávně domnívají, pojmenován po spisovateli Aloisu Jiráskovi. Nese jméno po jiné osobnosti se stejnými iniciálami, jde však o ing. Antonína Jiráska, stavebního radu a projektanta tohoto vodního díla.

České Budějovice - Plavecký stadion na Sokolském ostrově, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.  Sokolský ostrov

Zůstaneme-li na pravém břehu Vltavy, můžeme některou z ulic kolmých na Husovu třídu vstoupit na Sokolský ostrov. Dříve se nazýval Schnarcherův a také Dominikánský (při založení Budějovic v roce 1265 byl darován dominikánům). Definitivní tvar ostrova vznikl teprve v letech 1928-1931 při regulaci Vltavy. Na ostrově uvidíme plavecký a atletický stadion, tenisové kurty a Sokolovnu. Povšimněte si zvláště budovy krytého bazénu z roku 1971, jejíž konstrukce představovala ve své době mimořádně pokrokovou stavební technologii. Pro svou polohu stranou rušného centra a příjemné prostředí je Sokolský ostrov vhodným místem také pro vycházky a odpočinek.

České Budějovice - Budova ČSOB na Lannově třídě, foto: Archiv Vydavatelství MCU s.r.o.  Lannova třída

Dnes pěší zóna a jedno z obchodních center města. Od počátku 20. století spojuje vlakové nádraží (Nádražní ulici) s centrem Budějovic. Původně se nazývala Stará silnice, později, do roku 1989, Maršála Malinovského. Je lemována převážně secesními domy, mezi nimiž se vyjímá budova obchodního domu Prior z let 1976-1979. Při bombardování města na konci II. světové války bylo mnoho původních domů v ulici zničeno. Koncem 20. století zde vzniklo několik dalších zdařilých moderních staveb (budova Jihočeské energetiky, dostavba budovy ČSOB aj.)

Vlakové nádraží v Českých Budějovicích

Vlakové nádraží vzniklo současně s výstavbou železničního spojení s Plzní. Provoz na něm byl zahájen roku 1868. Postupně však přestávalo stačit narůstajícímu objemu dopravy, a proto bylo vybudováno nové nádraží pro osobní přepravu. Bylo otevřeno v roce 1908 a jeho součástí byla i nová nádražní budova postavená v novorenesančním slohu s prvky secese.